Chvilka snění

Prolog Je temná, chladná noc. Noc, ve které se každý bojí. Vesnice, sužovaná bouří jakou nikdo nikdy neviděl. Krutý déšť protrhl hráz, blesky zapálily les. Pohroma, kterou vesničané ještě nikdy nezažili. Každý kdo měl rozum, zdravé nohy nebo křídla se schoval do bezpečí. A právě, když byl měsíc přesně uprostřed nebes, zaburácel hrom a blesk uhodil hned vedle stanu, kde se právě narodilo dítě. Ona. Dívka, která všem dokáže, že život není tak krásný jak se zdá, ale že existují i stíny, před kterými musí všechny chránit. Dívka předurčena pro velké věci, dokáže sjednotit národy nebo rozpoutat války. Elizabeth. Nikdy na to nebude sama.  Okamžik po jejím narození se narodilo další dítě. Chlapec. Bratr, který bude navždy stát po jejím boku. Dokud je život nerozdělí. Markus.  Ale co když je ten život věčný, a oni to zatím neví?   Elizabeth, králova ohně a Markus, král vody. ↭ Jak bouře přišla, tak i odešla.  Na kůži byl cítit ledový dech stínů, které číhaly skryty

Měli jste taky někdy takovou chvilku, že jste chtěli někomu něco říct, ale když přišlo na věc stáhli jste se? Nerozhodnost je hrozná věc, ale když vás nikdo nevidí je to jiné.  Jde to skoro samo! Je mi dvacet let a už nějakou dobu se snažím dokopat k tomu začít psát blog. Musím říct, že vymyslet první a úvodní článek je vážně dřina. V hlavě mám tolik nápadů, že nevím jak začít a mám z toho guláš. ☺  ↭ Příběhy, které mě v noci nenechají spát. Tak na tohle se vážně těším. Příběhy, které se mi rojí každou noc v hlavě než jdu spát. Příběhy, které NIKDY NIKDO neviděl.  Jak by taky mohl? Jsou v mé hlavě.☺ ↭ Miluji její vůni. Její měkké křivky. Díky ní se můžu podívat na místa na které se nikdo jiný nedostane.   Miluji knihy!  Máte to stejně? Ráda čtu a chci se podělit o svůj názor s někým kdo to cítí stejně. Recenze pro mě budou oříšek, ale je to pro mě výzva, které se chci postavit!  Míša.♥